Místopis - Zakal

Co vás zajímá nejvíce

Historie světa (25) Místopis (29) Povídky (45) Hrdinové (21) Systém VAH (12) Bestiář (35) Nové rasy (28) Náboženství (14) Doplňky (7) Larpy a jiné aktivity (14)

Celkem hlasů: 230

Kniha návštěv

ZakalToto je výtah z knihy "Tajemství Zakalských civilizací" sepsané na základě vlastních zážitků hobitím badatelem a dobrodruhem Ryšlem Zemákem na základě jeho dobrodružných výprav...

Zakal

Zakal,napůl ostrov, ale spíše samostatný kontinent, zahalený oparem tajemství. Je celý pokryt hustými deštnými pralesy a také hustou mlhou vznášející se nad nimi. V jeho středu s tyčí obrovská a strmá hora jako zub. Podle pověstí Černých mužů na pobřeží je tam starý a obrovský chrám, patřící nějakému dávno vymřelému lidu. Dnes ho prý obývá nějaká kreatura, tak obří a strašlivá, že se ji prý bojí i sami bohové. O tom se však asi i nadále budou vyprávět jen pověsti, jelikož se na vrchol hory nikdo nemající křídla nedostane.
Ale teď již k obyvatelům tohoto pralesního světa. Jak humanoidní rasy, obývající jej, tak fauna a především flóra jsou bohaté, roztodivné a téměř neznámé. Pobřeží je obýváno malými muži černými jako uhel a mající propíchané tváře. Také velmi rádi jedí mozky svých nepřátel i objevitelů. V boji jsou velmi úskoční a proradní, prales je skrývá a oni v momentě zaútočí a nebo vás nepozorovaně obklíčí. Pokud se s nepřítelem nechtějí vůbec setkat útočí střelbou z dutých dřevěných tyčích, kterými foukají lehké jedovaté šipky. Jed je velmi prudký, člověk po zásahu ochrne a udusí se. Jak jsem se dozvěděl tento jed získávají z pokožek malých různobarevných žabiček, kterých je v pralese spousta. Kontakt s jejich pokožkou přes holou kůži má úplně stejně smrtící následky.
Ovšem Černí muži zdaleka nejsou jediní, kdo mohou během chvíle zmasakrovat vaši výpravu. Mnohem starší rasou, která obývá tento kontinent je "Jaguáří lid", ostatní národy ho nazývají také Kezaarijský. Tento lid je mnohem vyšší a silnější, než Černí muži, taktéž nežijí v chýších, ale mají kamenné stavby a dokonce chrámy. Jejich osídlení je v některých místech tak husté, že by se dalo mluvit dokonce o městech. Velkou roli u nich hraje náboženství, jejich bohem je jaguár je to jedna z nejnebezpečnějších šelem v džungli. Oni však tyto zvířata neloví a dokonce je jejich šamani nazývaní guru dokáží ochočit. Možná je to i tím, že guruové jsou sami napůl jaguáři je to jakýsi druh lykantropie, jako my například známe vlkodlaky. Kdo však tuto chorobu šíří nevím přesně. Podle jejich zkazek se jedná také o jaguára, ale abnormálně velkého. Jednou za 10 let je údajně navštíví a svým kousnutím určí nové guru a drápem usmrtí staré. Jaguárům se zde také obětuje, buď zajaté nepřátele, nebo i svůj lid. Tato rasa je mimo jiné i o mnoho inteligentnější, než Černí muži, má už své dějiny a kamenné kroniky v chrámech, minimálně 1000 let staré. Sám jsem měl to stěstí dokonce navštívit jejich největší (hlavní) osadu tedy vlastně město, které nazývají Zin Mutawe (Zin je v jejich reči město, či osada a Mutawe je jaguár). Jako jejich vzácný host jsem tam žil po 4 roky.
Další zajímavou rasou je rasa, kterou jsem nazval "Lidem Kočičím". Tato rasa je velmi nebezpečná a buďte si jisti, že brzy poznáte, že se nacházíte na jejich území. Je podstatně primitivnější a divočejší, než Lid Jaguáří (Kezaarijci). Pokusy o nějaké mírové setkání s nimi jsou prakticky nemožné. Kočičí lid uctívá krvelačného boha boje, který má podobu černého tygra a šamani tohoto lidu jsou stvoření z polovice tygru podobná, a v boji velmi krutá a nelítostná.
Poslední z velkých národů, který obývá Zakal je národ, který by se dal nazvat "Pralesními elfy". Ovšem elfům běžným, jaké známe dnes se podobají jen velmi málo. Co je s nimi pojí je především jejich podoba, špičaté uši a vztah k přírodě. Jejich bohem je prales a jejich druidi ho umí přemluvit, aby jim posloužil. Tento národ je poněkud civilizovanější, ale ne příliš. Většina pralesních elfů je velmi konzervativních a podobně jako zvířata se bojí a vyhýbají všemu co neznají. Také to, že žijí vesměs na stromech je činí podobnými spíše opicím, než elfům. Nicméně na lesní (nebo pralesní) magii jsou velmi nadaní. Také jejich jazyk není až tolik primitivní, jak by se mohl zdát a někteří z nich se dokáží naučit i jiné jazyky, ale jak již jsem pravil k jakýmkoli vnějším vlivům jsou skeptičtí a jedná se o společnost velmi uzavřenou.
Ač jsem právě poodhalil mnohé z tajemství divokých civilizací na Zakalu, je to jen zlomek toho, co ukrývá Zakalská džungle.

Ryšl Zemák, úryvky z Tajemství Zakalských civilizací

Diskuse pro článek Zakal:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile01.gif./] [.smile09.gif./] [.smile08.gif./] [.smile02.gif./] [.smile10.gif./] [.smile07.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile05.gif./] [.smile06.gif./]
Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?

Ilsea náčrt


TOPlist





Add to Google








Taria
Dračí Doupě 2