Povídky a úvahy - Kobra - Návrat část II.

Co vás zajímá nejvíce

Historie světa (25) Místopis (29) Povídky (45) Hrdinové (21) Systém VAH (12) Bestiář (35) Nové rasy (28) Náboženství (14) Doplňky (7) Larpy a jiné aktivity (14)

Celkem hlasů: 230

Kniha návštěv

Kobra - Návrat část II.Oproti všeobecnému přesvědčení mají zloduši skutečné hrdiny docela rádi. Skutečný hrdina dá většinou padouchovi férovou šanci, i kdyby jen proto, že se to v písních o jeho činech lépe vyjímá. Je pravda, že se bude lépe poslouchat, že se hrdina postavil zloduchovi tváří v tvář a vyzval jej na souboj, než, že ho zezadu podřezal, nebo mu do ranní kávy nasypal arzenik.
Jsou však i takoví, kteří si s tím, co se o nich zpívá hlavu nedělají ...

Kobra

Návrat - část II.

Řetěz lehce zachřestil a ten, kterému říkali Kobra lehce seskočil na podlahu cely. Promnul si odřená zápěstí a mimoděk si sáhl na ucho. Z natrženého boltce stékal pramínek krve. Nebylo to příjemné, ale zkuste si vytáhnout náušnici s rukama spoutanýma za hlavou. Potěžkal tenký stříbrný kroužek v dlani a přistoupil ke dveřím cely. Přiložil náušnici k zámku, jako by do něj zasunoval klíč, a otočil jí. Zámek cvakl a dveře se s hlasitým skřípáním otevřely.
Potřeboval zbraň. Dokázal zabít holýma rukama, ale i nemehlo s mečem je pro neozbrojeného člověka nebezpečné. A to, že by tady narazil na někoho beze zbraně, ho ani nenapadlo. Očima přelétl místnost a v rohu si všiml velkého ohniště a stojanu na železa. Došel k němu a vytáhl jednu z opálených železných tyčí. Uchopil ji jako meč a párkrát jí švihnul do vzduchu. Spíše kyj, ale asi to bude muset stačit. Otočil se ke dveřím, ale pak jeho pohled upoutalo cosi na stěně v rohu. Po tváři mu přelétl zlý úsměv a kovová tyč zazvonila na kamenné podlaze.

Zápach přístavu v chodbě vedoucí k vězení přetloukal silný odér levného tabáku. Muž, kterého by bylo asi nejlepší nazvat strážcem, seděl na stoličce na konci chodby a kouřil dýmku. Když za sebou zaslechl slabé zacinkání, sebral meč opřený o stěnu a otočil se. Zacinkání se změnilo v zachřestění. Řetěz se mu obtočil kolem krku a jeho konec obtěžkaný těžkými kovovými pouty mu vyrazil dýmku i s několika zuby z úst. Meč dopadl na podlahu a strážný zavrávoral, jen na okamžik, než ho paže omotaná řetězem srazila k zemi.
Kobra zatočil řetězem a chytil pouta, lehce umazaná od krve, do ruky. Meč nechal ležet na zemi, ale z pouzdra na strážcově opasku vytáhl dýku. Dveře byly zamčené, ale na stoličce, kde strážný seděl ležel svazek klíčů. Byli hloupější, než si myslel. Odemkl dveře a tiše vyběhl po schodech. Vypadalo to, jako chodba mířící k východu. Nepochyboval, že narazí ještě na pár strážných, ale to by nebyl problém. Na okamžik zvažoval, kudy se dát. Pohlédl k dveřím slibujícím svobodu, ale pak se otočil a zamířil na opačnou stranu.

Řetěz sklouzl po čepeli meče, pouta narazila do ruky, která jej svírala, a s hlasitým křupnutím přerazila zápěstí. Ve dveřích na protějším konci místnosti se objevil další muž, kterého přivolal zvuk boje. Ani se příliš nerozhlížel a natáhl luk. Kobra také nečekal. Vrhl se k chlapovi se zlomeným zápěstím, strhl ho s sebou na zem a použil jeho tělo, jako štít. Šíp se zabodl do podlahy kousek od jeho hlavy. Buď byl ten chlap s lukem neuvěřitelné nemehlo, nebo nechtěl sejmout spolubojovníka. Tak jako tak se Kobra rozhodl neriskovat další výstřel. Rukou omotanou řetězem udeřil ležícího muže do hlavy, až se při jejím nárazu na podlahu ozvalo mlaskavé křupnutí, jak se nos rozmázl po obličeji, a levačkou hodil po střelci dýku. Nečekal, že ho trefí, ale zmátl tím muže natolik, že získal čas na to, aby se kotoulem přesunul na místo, odkud na něj řetěz dosáhl. Střelec už znovu natahoval luk, když vzduchem prolétla pouta a přerazila šíp v půli. Konec řetězu se omotal kolem luku a vytrhl jej překvapenému muži z rukou. Ten jen zmateně zamrkal, když ho kopanec do hrudi poslal po zádech ze schodů, po kterých před chvilkou přiběhl. Zespoda se ozvalo několik hlasů a vypadalo to, že padající muž někoho vzal s sebou. Kobra přibouchl dveře a zastrčil kovovou závoru. Dolů stejně hned tak nepůjde. Velitelé vždy sídlili nejvýše.

"Co ještě chceš? Prachy za toho hajzla jsi dostala," zamračil se Vartik a nervózně poklepával rukou na desku stolu.
"Jeden z těch amuletů, co měl na krku, nic víc," pokrčila Nerid rameny.
"Co jsou vůbec zač? Magický tretky?"
"Většinou. Ani já nevím, k čemu všemu jsou."
"A jeden z nich chceš. To na něm musí být něco zvláštního, co?"
"Nic, co by tě muselo zajímat," odsekla. Přece nenechá Farnakovo srdce tomu pitomcovi. Artefakt obsahující duši tak mocné bytosti idiotům do rukou zkrátka nepatřil.
"Myslím si, že by mě to mělo zajímat. Tak co je to za tretku?"
"Je to jedna trofej, tobě není k ničemu, ale když ji já, nebo Kobra přineseme řádu, dostaneme odměnu. Slušnou odměnu," dodala a doufala, že na to skočí. Kobra nosil amulet skutečně, jako trofej, protože nevěděl, k čemu slouží. Kdyby to věděl, zničil by ho už dávno.
"Trofej. Dobře, uděláme to takhle. Dám ti tu tvojí trofej za pět set zlaťáků," usmál se.
"To je celá odměna, kterou jsi mi dal za Kobru! To nemyslíš vážně?!"
"Pokud za tu tretku dostaneš svou 'slušnou odměnu', určitě si to můžeš dovolit," řekl a znovu se spokojeně zašklebil.
"Dám ti tři sta."
"Ne, ne. Pět set, kočičko. Nejsme na tržišti."
"Dobře, čtyři sta, jinak si ho nech," zkusila.
"No, abys neřekla, dám ti ho za čtyři sta padesát, abys měla něco málo na cestu. Co ty na to?"
"No dobře, kde je ten přívěsek?"
"Nejdřív peníze."
Nerid odpočítala padesát zlatých a zbytek hodila na stůl před Vartika. Ten se znovu zašklebil a ukázal na muže stojícího u dveří.
"Doprovoď dámu do skladiště a dohlédni na to, že si vezme JEN to, co potřebuje."

Vartik právě spokojeně shrnoval peníze do zásuvky stolu, když se ozvala tupá rána na dveře jeho pracovny. Leknutím nadskočil na židli a rychle zásuvku zavřel. Dveře naproti stolu se otevřely a do místnosti vpadnul strážce se zkrvaveným obličejem. V chodbě za nimi byla tma. Vartik pomalu vstal a ze stolu vytáhl nataženou kuši. Teď mu bylo líto, že poslal svého muže pryč.
Zmateně mžoural do tmy za dveřmi a snažil se odhalit postavu, která se tam zkrátka musela skrývat. Bojoval s nutkáním jít se podívat blíže. Když už se rozhodl, že tu nemůže jen tak stát a čekat, ze stínů se vyloupla vysoká postava. Vartik pohlédl Kobrovi do tváře a mučivě pomalu pozvedl kuši. Jako by se mu svaly proměnily v rosol. Chtěl vystřelit, ale náhle se nemohl ani pohnout. Žluté oči, do kterých se díval, jako by proměnily jeho svaly v kámen a mozek v šedou houbu. Po tváři mu stékala jediná kapka potu. Mohl se jen dívat, jak se ty oči přibližují ...

"Tady jsou věci, které měl u sebe," řekl bezbarvým hlasem strážný, který Nerid doprovázel.
"Díky," odpověděla lhostejně a mezi několika talismany vybrala zlatý řetízek s přívěskem s velkým rudým kamenem. Farnakovo srdce.
"Máte, pro co jste přišla?" zeptal se odměřeně muž za ní a očividně ji chtěl co nejdříve vyprovodit. Nerid se na něj s úsměvem otočila a pověsila si přívěsek na krk.
"Ano," řekla ve chvíli, kdy se na chodbě ozvalo hlasité řinčení. Znělo to asi jako pád muže ve zbroji ze schodů. Asi toho, kterého potkali cestou sem. Strážný se na ni otočil s výrazem, který jasně naznačoval, co by se stalo, kdyby zjistil, že tu cokoli vzala, a rozeběhl se do chodby.
Nerid hned napadlo, co se stalo. Nebyla hloupá a věděla, že se Kobra nenechá držet v kobce věčně. Trochu ji překvapilo, že se odsud dostal ještě než se stačila ztratit, ale na druhou stranu, možná bude lepší zabít ho hned, než mít ho za zády. Sedla si na jednu z beden vedle hromádky Kobrových věcí a čekala.

Stála uprostřed místnosti, v ruce držela šavli. Čekala na něj, tím si byl jistý. Mizerná, podrazácká mrcha. Líně mávnul řetězem a pouta opsala ve vzduchu osmičku.
"Už jsem si říkala, že se odtamtud nedostaneš," řekla a nepřestávala ho pozorně sledovat.
"Proč?"
"Trvalo ti to dost dlouho."
"Proč jsi mě zradila?" upřesnil a řetěz znovu prolétl vzduchem.
"Děláš si srandu?" ušklíbla se.
"Miloval jsem tě," řekl trochu dotčeně.
"Vždycky jsi byl blázen," zasmála se. Pouta na konci řetězu dopadla na zem a z kamene vylétla sprška prachu a úlomků. Kobrův obličej se na okamžik zkřivil do grimasy vzteku a zklamání, ale hned se opět vrátil do kamenné strnulosti. Žluté oči se upřely na Nerid. Na okamžik strnula, ale hned se vzpamatovala a triumfálně mu pohled oplatila.
"Nenamáhej se, Kobro, znám všechny tvoje triky."
"Znáš všechny moje triky?" řekl a na jeho tváři se objevil velice zlý úsměv, "Neznáš ani moje jméno ..."
Nerid na okamžik znejistěla a řetěz znovu opsal ve vzduchu osmičku. Rychleji než předtím ...

Dýchalo se jí těžce, ale věděla, že musí běžet dál. Každý nádech byl, jako kdyby jí do hrudi bodla dýka. Asi zlomená žebra. Z přeraženého nosu jí vytrvale tekla krev a pravou rukou nemohla po silném nárazu pout vůbec hýbat. Na okamžik se zastavila a nahlédla za roh, jestli ji pronásleduje. Nikoho neviděla. Buď jej natolik zaměstnalo těch pár Vartikových ozbrojenců, které na něj poštvala, nebo si s ní hrál a stál ve stínu vycházejícího slunce někde poblíž. Vsadila na první možnost a opět se rozeběhla.
Podcenila ho, hrubě podcenila a málem se jí to nevyplatilo. Ale přes to všechno uspěla. S lehkým úsměvem v zakrvácené tváři se levou rukou dotkla zlatého náhrdelníku s velkým rudým kamenem.

Už svítalo, když z domu ctihodného a bezúhonného obchodníka Vartika vyšel ten, kterému říkají Kobra, s řetězem a zakrváceným mečem v ruce. Zamžoural do vycházejícího slunce a hřbetem ruky si otřel čelo. Spíše si tím jen rozmazal cizí krev po obličeji. Potěžkal řetěz, který se ukázal jako velmi užitečná věc a napadlo ho, že s pár úpravami by z něj mohla být dobrá zbraň ...
Znovu se zahleděl ke slunci.
Už bylo na čase, abych se vrátil, pomyslel si. Kolik takových ctihodných obchodníků tu ještě je? Někdo by se o to měl postarat. O to, o co se nepostarají rytíři v zářivých zbrojích. Třeba přitom někde najdu a dorazím i tu mizernou mrchu, napadlo ho. Ještě, že nejsem rytíř ...

Diskuse pro článek Kobra - Návrat část II.:

22.05.2010 [18:27]

NisenJj Morten se předvedl!

1. sonic
03.04.2010 [15:54]

Moc pěkný příběhEmoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile01.gif./] [.smile09.gif./] [.smile08.gif./] [.smile02.gif./] [.smile10.gif./] [.smile07.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile05.gif./] [.smile06.gif./]
Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?

Kion velká mapa-ochutnávka


TOPlist





Add to Google








Taria
Dračí Doupě 2